Blok IV.: Čemu v církevní praxi nerozumím
V rámci bloku „Čemu v církevní praxi nerozumím“ vzniklo pět diskuzních skupin, které pracovaly formou brainstormingu. Z mnoha otázek pak členové skupin vybrali tři, které považovali za nejpalčivějčí. Tyto otázky představují témata, o nichž by se v církvi nemělo mlčet. Zde jsou:
- Proč nebyl využit potenciál skryté církve?
- Proč se hierarchie chová jako vlastník pravdy?
- Co s klerikalismem?
- Trápí nás, že některé otázky se nesmí klást. (Kolik stojí církevní slavnosti, jak hospodaří diecéze?) Proč cítíme vytěsnění nepříjemných věcí a předstírání pokoje?
- Proč je problém zdobrovolnit celibát?
- Vyjasní se postavení žen v církvi?
- Proč je eucharistie odpírána těm, kdo ji nejvíce potřebují – proč je kázeňským prostředkem?
- Proč se vyřazují rozvedení ze svátostného života; z jakého titulu církev vstupuje mezi člověka a Boha?
- Jakto, že radostná zvěst je hlásána smutkem, naukou o hříchu a výkonu?
- Jak je možné, že tolik biskupů a kněží nechápe, jak kauza Bezák ubližuje církvi?
- Proč se biskup, který má problém, nemůže (nedokáže) spojit s papežem?
- Proč se na výběru biskupa a faráře nepodílí místní církev?
- Proč se více nezabýváme odkazem Jana Pavla II. „Buďte rodinou“. Co všechno tím asi myslel?
