Zlato z kolokvia

V závěrečné reflexi měli účastníci vyjádřit, co cenného (jaké zlato, nejdůležitější informaci) si z kolokvia odnáší. Některé z pokladů, jsme stihli zaznamenat: 

Pozn.: Omlouváme se, že některé slovenské příspěvky jsou zapsány v češtině: v rychlosti zapisování jsme narazili na limity naší (ne)znalosti slovenštiny.

  • Radost z toho, že se takové setkání může podařit a že může dopadnout dobře. 
  • Že jste tady, znamená, že v tom nejsem sama. 
  • Cítil som domov, ktorý potrebujem. 
  • Odnáším si radost, že se ve své farnosti cítím přijatá a doma.
  • Striedala sa mi nádej a beznadej.
  • Jsme jako soubor, který hraje dílo vynikajícího skladatele. Snad pomůžeme, aby ten orchestr hrál velmi dobře. 
  • Líbilo se mi vystoupení pana Holuba, který identifikoval problém jako ztrátu důvěry. Chceme zlepšit situaci, kdy v církvi máme tichou domácnost. 
  • Statečnost Vojtěcha Kodeta. 
  • Prítomnosť Tomáša Holuba, jeho kvalifikované a úprimné odpovede. 
  • Velmi se mi líbilo Kuchyňské evangelium, jeho obyčejnost a opravdovost.
  • Objevil jsem, že biskupové jsou strašně sami; přeju si, aby objevili, že se nás nemusejí bát. 
  • Chcem tuto atmosféru preniesť aj do našich farností. 
  • Večera Pánova. Takúto sv. omšu som ešte nezažil. A hlboko sa ma to dotklo.
  • Pocit, že může být i důvěra biskupů, budeme-li otevření my. 
  • Naděje, že se vše, o čem chceme mluvit, dostane k biskupům. 
  • Vidím tu odkaz prvotní církve. Mám naději, že jednou tu biskupové roztáhnou ruce v lásce. 
  • Líbily se mi „kolmoklady“: skutečnost, že naše církev má silný sociální kapitál. 
  • Statečnost těch, kdo dokáží popsat křivdu jako křivdu. 
  • Videla som zlato, ktoré je v každom z vás.
  • Potěšilo mě setkání s tolika Slováky, možnost slyšet slovenštinu. Také mě potěšila účast paní Bezákové.